Dyslexie patří k nejrozšířenějším specifickým poruchám učení. Projevuje se hlavně pomalým a obtížným čtením, kvůli kterému vázne porozumění textu. Komplikace žáků i učitelů způsobené dyslexií by se však mohly zmírnit. Umělá inteligence přináší několik zajímavých možností.

Prim hrají TTS tools

AI dnes pomůže již se samotnou diagnostikou dyslexie. Příkladem je projekt TA ČR, který k diagnostice využívá eye-trackingové měření. Výsledky jsou následně analyzovány s pomocí strojového učení a umělé inteligence. Diagnostická platforma nazvaná DYSLEX údajně zásadně zlepšuje přesnost diagnostiky – algoritmy dosáhly klasifikační přesnosti až 91 %, což v oblasti dyslexie představuje značný pokrok.

V textu se ale chceme zaměřit především na nástroje, které pomohou již diagnostikovaným dyslektikům. Dyslexie způsobuje primárně potíže se čtením. Velká část nástrojů se tak soustředí na alternativní možnosti, jak dyslektikům usnadnit přístup k psaným informacím. Jednou z nich jsou tzv. TTS (text-to-speech) tools, tedy nástroje převádějící text na mluvené slovo. TTS tools pomáhají dyslektikům s porozuměním textu a zpracováním informací.

V praxi jste se nejspíš setkali s nástroji hlavních technologických gigantů. Své vlastní programy sloužící k převodu textu na řeč má Google i Microsoft. Mezi další známé nástroje patří například Speechify, LOVO nebo ElevenLabs. Ze školského prostředí možná znáte podobně fungující ClaroRead.

Zapomeňte na mluvící roboty

Většina nástrojů si bez problémů poradí s českým jazykem. Mluvené slovo působí velmi přirozeně, intonace se oproti minulosti výrazně zlepšila. Výstupy již nepřipomínají robotickou mluvu a některé lze jen stěží rozeznat od lidských hlasů. Chybovost je minimální. Drobné nedostatky se stále mohou vyskytovat například při čtení číslovek, zkratek nebo slov přejatých z cizího jazyka (anglikanismy přečtené po česku apod.). Poslechněte si, jak si TTS tools poradí třeba s českým Švejkem.

UKÁZKA

Úroveň nástrojů se liší. Některé si lépe poradí s knihami o umění, jiné s technickými texty. Je proto lepší, když jich vyzkoušíte více. Časem jistě najdete ten pravý, který nejlépe odpovídá vašemu využití. Osobně mám dobré zkušenosti například se zmiňovaným ElevenLabs. Počítejte s tím, že v základní verzi bývají funkce TTS tools osekané. Pokud chcete převádět větší množství textu, vybírat z různých hlasů či způsobů přednesu, budete si muset připlatit za placenou verzi.

Pohled na využití TTS nástrojů na školách je poměrně nejednoznačný. Většina expertů (viz např. AI for Students with Learning Disabilities: A Systematic Review nebo Effect of Text-to-speech Software on Academic Achievement of Students with Dyslexia) vyzdvihuje rychlejší proces učení, snazší porozumění a zvýšenou nezávislost žáků s dyslexií. Někteří odborníci ale upozorňují, že spoléhání na poslech může naopak snížit motivaci ke zlepšování čtenářských dovedností. Účinnost TTS tools se u jednotlivých žáků pochopitelně liší. Do hry vstupuje například samotné přijetí poruchy učení ze strany studenta. Pociťovaná stigmatizace může snižovat motivaci pro práci s textem v jakékoliv podobě. Při využití TTS tools je proto nutné zohlednit individuální potřeby žáka a kombinovat nástroje s dalšími podpůrnými metodami.

Další nástroje a aplikace pro žáky s dyslexií

Převod textu na mluvené slovo není jedinou cestou, kterou AI otevírá. K dispozici jsou i nástroje pomáhající s rozvojem kognitivních schopností potřebných pro čtení. Jako dobrý příklad poslouží Lexy. Aplikace je navržená speciálně pro dyslektiky a zaměřuje se na klíčové dovednosti včetně rozlišování hlásek nebo fonetiky. Rozpoznávání hlasu poháněné umělou inteligencí testuje správnou výslovnosti a čtení uživatele.

V nabídce je speciální profil pro školy, v němž učitelé mohou pracovat se svými žáky. Lexy je sympatická i tím, že za ní stojí člověk, který byl sám diagnostikovaný s dyslexií. Aplikace však zatím funguje jen v angličtině. Totéž platí pro Ghotit, aplikaci poskytující asistenci pro osoby s dyslexií a dysgrafií.

Z českého prostředí můžeme zmínit například aplikaci Tablexia. Ta je určená především pro děti s dyslexií na druhém stupni základních škol. Kromě využití ve školách najde uplatnění také v pedagogicko-psychologických poradnách a dalších poradenských zařízeních pro žáky s výukovými obtížemi. Tablexii tvoří deset her, přičemž každá se zaměřuje na rozvoj jedné kognitivní schopnosti. Žáci v nich procvičí pozornost, pracovní či zrakovou paměť nebo sluchové vnímání.

Jaké další nástroje by mohly dyslektikům pomoci? Nabízí se například programy, které usnadňují čtení rozdělením textu na slabiky, zvýrazněním čtených částí textu nebo odstraněním rušivých elementů (obrázky, reklamy). Dříve samostatné nástroje do značné míry splynuly s TTS tools. Uvedené funkce přináší třeba Microsoft Immersive Reader.

Oblíbené jsou také appky pro zlepšení kognitivních funkcí (CogniFit, Lumosity) nebo nástroje na tvorbu myšlenkových map (MindMeister, Xmind), které dyslektikům pomáhají strukturovat informace a lépe organizovat učení. Hodit se mohou rovněž programy, které přepíšou složitý text na jednodušší verzi a usnadní tak jeho porozumění. S tím vám pomůže jakýkoliv chatbot – stačí zkopírovat text a zadat prompt požadující zjednodušení textu. Takhle si ChatGPT poradí s ukázkou z Psohlavců.

Máte s uvedenými nástroji osobní zkušenost nebo spolu s dyslektiky spoléháte na jiné pomůcky? Napište nám do komentářů, jak vám pomohly při výuce.