
Čínský vzdělávací systém Squirrel AI (松鼠AI) slibuje, že pomocí umělé inteligence přizpůsobí výuku každému žákovi zvlášť. Za oceněními UNESCO, desítkami milionů studentů a miliardovou hodnotou firmy se ale skrývá složitější příběh – o systému vyladěném pro čínskou kulturu jednotných zkoušek, o chybějícím nezávislém ověření účinnosti a o zásadní otázce: je rozdíl mezi adaptivním a skutečně personalizovaným učením? A co to znamená pro budoucnost vzdělávání – nejen v Číně, ale i u nás?
Příběh, který se dobře vypráví
Na platformě Zhihu (知乎), čínské obdobě serveru Quora, jeden příbuzný popisuje zkušenost svého bratrance z odlehlé vesnice:
„Celou dobu mě trápilo, jak je na tom můj bratranec se vzděláním. Sám jsem se díky vzdělání dostal z vesnice ven, ale ne každý má takové štěstí. V jeho škole jeden učitel učí dva nebo tři předměty najednou, prostě nestíhá věnovat se každému žákovi zvlášť. Minulý semestr ale do školy přišla firma Squirrel AI a zaškolila učitele v práci se systémem. Celá pátá třída se od té doby výrazně zlepšila. Systém přizpůsobuje obsah schopnostem žáků, rozděluje látku na drobné celky a doplňuje mezery ve znalostech. Učení je pro ně teď snazší a příjemnější.“
Podobné svědectví sdílí na téže platformě jiný rodič: „Minulý týden mi třídní učitelka napsala, že dcera se od nástupu do programu Squirrel AI výrazně zlepšila v aktivitě při hodině a v posledním testu se dostala mezi prvních deset ve třídě. Upřímně, překvapilo mě to. Když jsem s třídní mluvil v první třídě, většinou jsem slyšel jen to, že Qingqing se nesoustředí a neptá se.“
Příběhy jako tyto jsou vizitkou firmy Squirrel AI. Zakladatel Li Haoyang (栗浩洋) je rád prezentuje na konferencích po celém světě, od Davosu po Rijád. Jenže za působivými svědectvími se skrývá mnohem složitější realita.
Kdo je Squirrel AI: Od doučovacích center k „chytrým tabletům“
Squirrel AI (松鼠AI, dříve 乂学教育, Yixue Education) založil v roce 2014 v Šanghaji Li Haoyang, dnes sedmačtyřicetiletý. Li není ve vzdělávacím průmyslu nováčkem – jako vítěz čínské matematické olympiády byl ještě na střední škole přijat do prestižního programu informatiky na univerzitě Shanghai Jiao Tong. V roce 1999 spoluzaložil jazykovou školu, která narostla na síť dvou tisíc poboček a stala se první vzdělávací společností obchodovanou na čínské burze.
Podle encyklopedie Baidu Baike (百度百科) se výzkumný tým firmy skládá převážně z odborníků s doktoráty a postdoktorandskými pozicemi z amerických a evropských univerzit. V roce 2018 se k firmě připojil Tom Mitchell, bývalý děkan Fakulty informatiky na Carnegie Mellon University, jako hlavní vědecký poradce pro umělou inteligenci.
Firma rychle získala pozornost investorů. Do roku 2019 sebrala přes 180 milionů dolarů od fondů jako NGP Capital, SIG a čínský New Oriental Education. V roce 2018 překročila hodnotu jedné miliardy dolarů.
Dvojité snížení: Zlom v roce 2021
Pak přišel rok 2021 a čínská regulace známá jako „双减“ (shuangjian, „dvojité snížení“), která zakázala komerční doučování školních předmětů pro základní vzdělávání. Celý sektor přišel odhadem o sto miliard dolarů tržní hodnoty. Konkurent TAL Education propustil devadesát tisíc zaměstnanců.
Pro Squirrel AI to znamenalo dramatický přelom. Jak Li popsal v rozhovoru pro deník 21世纪经济报道 (21st Century Business Herald): „Před dvojitým snížením jsme měli měsíční tržby přes sto milionů jüanů a výdaje devadesát milionů. Po pětadvacátém červenci spadly příjmy na nulu, ale výdaje zůstaly – měli jsme dva tisíce čtyři sta zaměstnanců.“
V únoru 2020, tedy ještě před regulací, ale uprostřed pandemie covidu, Li oznámil drastické opatření: mzdy všech zaměstnanců klesnou na 35 procent po dobu pěti měsíců, nejvyšší vedení bude pracovat bez platu. Oznámení vyvolalo vlnu kritiky – jeden zaměstnanec podal stížnost na šanghajský úřad starosty (市长信箱), jiní ventilovali nespokojenost na sociálních sítích. Li reagoval na svém účtu na WeChatu slovy: „Musel jsem se rozhodnout být záporákem… Ale je to lepší než za půl roku propouštět osmdesát procent lidí jako některé konkurenční firmy, nebo jako Weibo English, který zkrachovat po čtyřech měsících nevyplácených mezd.“
Firma se ale nakonec přizpůsobila. Do konce roku 2021 přešla na prodej „chytrých tabletů“ (学习机) a služby pro veřejné školy. Podle deníku 21世纪经济报道 dnes 93 procent příjmů pochází z technologických služeb a hardwaru, nikoli z přímého doučování. V roce 2022 firma prodala čtyřicet tisíc tabletů, v roce 2023 už dvě stě tisíc. Ceny se pohybují od osmi tisíc do jednadvaceti tisíc jüanů (zhruba pětadvacet až šedesát pět tisíc korun).
Co je pod kapotou: Třicet tisíc „znalostních bodů“

Ukázka schématu znalostních bodů. Zdroj: https://zhidx.com/
Technologickým jádrem systému Squirrel AI je rozklad učiva na mimořádně jemné jednotky. Běžná učebnice matematiky pro druhý stupeň pracuje s přibližně třemi sty pojmy, americký adaptivní systém ALEKS (McGraw-Hill) je rozkládá na zhruba tisíc. Squirrel AI jde mnohem dál – na deset až třicet tisíc takzvaných „znalostních bodů“ (知识点).
Jak vysvětluje spoluzakladatel Zhou Wei (周伟) pro server 投资家网: „Podstata AI vzdělávání spočívá v novém výukovém systému. Musí tvořit uzavřenou smyčku – výzkum, metody, prostředí, procesy i obsah musí být účinně propojeny. Nejde jen o použití jedné technologie.“
Zakladatel Li v rozhovoru pro server 格隆汇 (Gelonghui) upřesňuje: „Testování tvoří jen dvacet procent důležitosti systému. Dalších osmdesát procent spočívá v tom, jak systém učí. Když student sleduje tříminutové video, rozhoduje algoritmus, jestli mu další látku vysvětlí za deset minut, nebo za devadesát – podle jeho preferencí, zvyků a měnících se schopností.“
Systém využívá několik algoritmických přístupů:
Bayesovské sítě slouží k modelování znalostního stavu studenta. Systém si představuje vědomosti jako síť vzájemně propojených uzlů – když student nezvládne jednu látku, algoritmus hledá, které dřívější znalosti mu chybí.
Sledování znalostí (knowledge tracing) odhaduje pravděpodobnost, s jakou student zvládne jednotlivé pojmy. Na základě toho systém rozhoduje, kdy přejít k další látce a kdy se vrátit k opakování.
Evoluční algoritmy optimalizují učební cesty. Podobně jako v přírodě přežívají nejúspěšnější „mutace“, algoritmus zkouší různé posloupnosti výuky a zachovává ty, které vedou k nejlepším výsledkům.
Firma vyvinula vlastní metodiku označovanou jako MCM (Mode of thinking, Capacity, Methodology) – na rozdíl od běžného testování, které měří pouze znalosti, MCM má mapovat i způsob myšlení studenta a jeho studijní metodologii. Podle materiálů firmy existuje přes tři sta kombinací MCM, které pomáhají každému žákovi najít jeho vlastní způsob učení.
Jak vypadá typická hodina
Reklamní spot společnosti Squirrel AI.
Student sedí v „učebním centru“ nebo doma s tabletem a sluchátky. Pracuje na cvičeních přizpůsobených jeho úrovni, řeší úlohy na papíře a odpovědi zadává do systému. V centrech je přítomen lidský učitel, který sleduje přehledovou obrazovku v reálném čase. Zasahuje pouze při potížích, které umělá inteligence nevyřeší – při emocionální podpoře, motivaci nebo technických problémech.
Firma uvádí model 70 % AI / 30 % lidský učitel. Zakladatel Li to přirovnává k řízení letadla: „Lidští učitelé budou sledovat údaje, zatímco algoritmus řídí letadlo. Většinou budou hrát vedlejší úlohu.“
Zaměstnankyně výzkumného oddělení firmy popsala na platformě Zhihu, jak vzniká obsah systému: „Nejdřív musíme důkladně prostudovat učebnice pro daný ročník a předmět, poznat všechny znalosti, které mají žáci zvládnout. Pak vybereme všechny velké celky a rozdělíme je na drobné části, které uspořádáme do grafu. Ke každému drobnému celku připravíme úlohy – část najdeme v existujících materiálech, část učitelé vymyslí sami. Pak připravíme odpovědi, rozbory a natočíme videa. Všechno projde trojím posouzením, než se dostane do systému. A i potom to ještě sami celé projdeme a hledáme chyby.“
Táž zaměstnankyně přiznává, že systém není dokonalý: „Je pravda, že některé úlohy v systému mají chyby. Bylo období, kdy firma za každou nalezenou chybu vyplácela padesát jüanů. Po čase jsme většinu chyb odstranili.“
Čínský kontext: Deset milionů studentů, jedna zkouška
Systém Squirrel AI nelze pochopit bez kontextu čínského vzdělávacího systému. Deset milionů studentů ročně skládá gaokao (高考) – jednotnou přijímací zkoušku na vysokou školu. Výsledek určuje, jestli a kam se student dostane na univerzitu. V čínské společnosti je vnímán jako nejdůležitější rozhodnutí o životní dráze.
Tlak je obrovský. Podle dat OECD čínští studenti studují v průměru pětapadesát hodin týdně – nejvíce ze sedmdesáti devíti sledovaných zemí. Rodiče utrácejí značné částky za doučování. Podle Stanford Center on China’s Economy and Institutions vydávají nejchudší čínské rodiny téměř padesát sedm procent příjmu na vzdělávání, zatímco nejbohatší pouze necelých jedenáct procent.
V tomto kontextu je snaha o zlepšení testových výsledků pochopitelná. Squirrel AI na ni cílí přímo – podle firmy se více než osmdesát procent studentů vrací každoročně. Li to popisuje barvitě: „Tradičně učitelé a studenti dělají nadměrné množství cvičení ve snaze zlepšit výsledky gaokao. Taková metoda je jako chemoterapie. Systém Squirrel AI nabízí cílenou léčbu.“
Případy z čínských škol
Čínská média uvádějí konkrétní příklady. Na základní škole Muxing (木杉小学) v chudém okresu Xifeng v provincii Guizhou (贵州息烽县石硐镇) se podle serveru 经济观察网 po jednom pololetí používání Squirrel AI posunul průměr pátých tříd v matematice ze šestého na druhé místo v okrese. Průměrné skóre vzrostlo o téměř jedenáct procent.
Jiný příběh vypráví sám Li na vzdělávací konferenci: „Měli jsme studentku ze sedmé třídy na prestižní škole při Pekingské pedagogické univerzitě. Její rodiče jsou oba doktoři, ona sama měla průměr pětadevadesát až sedmadevadesát procent, ale nikdy se nedostala na první tři místa ve třídě. Když začala používat náš systém, vrátil ji až ke čtvrté třídě. Rodiče protestovali – proč by měla dělat úlohy ze čtvrté třídy, když je v sedmé? Jenže data ukázala, že má mezery ve dvanácti pojmech ze třetí třídy. A protože přijímací zkoušky kombinují látku z více ročníků, tyto mezery ji brzdily.“
Firma cituje i případ studentky z chudé rodiny v provincii Hubei, která trpí vrozenou lomivostí kostí: „Díky systému Squirrel AI se její výsledky z matematiky zlepšily z neprospívající na devadesát až sto bodů, z angličtiny ze sta dvaceti bodů osmdesáti na sto deset ze sta dvaceti.“
Co říkají odborníci: Adaptivní neznamená personalizované
Právě zde začíná zásadní námitka odborníků. Profesor Chris Dede z Harvardovy pedagogické fakulty, jeden z předních světových odborníků na vzdělávací technologie, upozorňuje na rozdíl, který se může zdát sémantický, ale má dalekosáhlé důsledky:
„Je rozdíl mezi adaptivním učením a personalizovaným učením. Squirrel dělá adaptivní učení – přizpůsobuje se tomu, co systém ví, že student potřebuje znát. Ale vůbec se nezabývá tím, co student chce znát nebo jak se nejlépe učí.“
Profesorka Jutta Treviranus z kanadské OCAD University, průkopnice inkluzivního vzdělávání, rozvíjí tuto kritiku dále. Rozlišuje tři úrovně přizpůsobení:
Tempo: různí studenti mají různé množství času na stejnou látku.
Cesta: různé motivace a způsoby pro dosažení stejných cílů. Například: „Tady je důvod, proč je statistika důležitá pro tvou zálibu v baseballu.“
Cíl: možnost volit si, jestli se připravovat třeba na odborné, nebo vysokoškolské vzdělání.
„Potřebujeme, aby studenti rozuměli vlastnímu učení. Potřebujeme, aby určovali, co se chtějí naučit, a potřebujeme, aby se naučili učit,“ říká Treviranus. „Squirrel AI se tím vůbec nezabývá – pouze zrychluje cestu všech studentů na stejné standardizované místo.“
David Dockterman, kolega profesora Dedeho z Harvardu, dodává důležitý postřeh: „Činnosti, které se snáze učí pomocí chytrého tutora – vybavování znalostí, osvojování dovedností – jsou zároveň činnosti, které budou brzy snáze proveditelné pro chytré stroje.“ Jinými slovy: učíme studenty to, co za ně brzy budou dělat počítače.
Studie Brookings: Kdy AI vzdělávání obohacuje a kdy ochuzuje
V lednu 2026 vydala Brookings Institution rozsáhlou studii „A New Direction for Students in an AI World: Prosper, Prepare, Protect“. Výzkumný tým vedený Mary Burns shromáždil data od 505 účastníků z padesáti zemí – studentů, učitelů, rodičů, odborníků na vzdělávání i technologů. Prostudoval stovky odborných článků a uspořádal panel expertů metodou Delphi.
Závěr studie je znepokojivý: v současné podobě rizika umělé inteligence ve vzdělávání převažují nad přínosy. Mezi účastníky studie padesát šest procent odpovědí poukazovalo na rizika, pouze čtyřiačtyřicet procent na přínosy.
Šest hlavních rizik
Studie pojmenovává šest oblastí, kde umělá inteligence může vzdělávání poškodit:
Prvním rizikem je narušení kognitivního vývoje. Nejčastěji zmiňované – pětašedesát procent studentů, šestačtyřicet procent rodičů a čtyřiačtyřicet procent učitelů jej označilo za hlavní obavu. Jde o takzvané kognitivní odlehčení či cognitive offloading anglicky – přenášení myšlenkových úkolů na umělou inteligenci. Zatímco u dospělých odborníků může být užitečné (zlepšují práci, kterou už zvládají), u dětí je situace zásadně odlišná.
Mozek dětí a dospívajících se teprve vyvíjí. Prochází klíčovými procesy posilování nervových spojení, která závisí na opakovaném úsilí a zápasu s obtížným materiálem. Studie varuje: „AI používaná bez pravidel není kognitivním partnerem – je kognitivní náhražkou. Neurychluje kognitivní vývoj dětí – zpomaluje jej.“
Druhým rizikem je ohrožení sociálního a emocionálního vývoje. Doučování pomocí umělé inteligence může izolovat studenty od vztahů s vrstevníky a učiteli. Desetiletí výzkumu ukazují, že učení je společenský proces – děti se učí ve vzájemném působení s ostatními. Systémy, které staví studenty do pozice osamělých jedinců před obrazovkou, tuto rozměr opomíjejí.
Třetím rizikem je narušení důvěry ve vzdělávání. Automatizace hodnocení a zpětné vazby může oslabit vztah učitele a žáka. Studenti mohou mít pocit, že jsou „algoritmickými datovými body, nikoli jedinci, o které učitelé skutečně pečují“.
Čtvrtým rizikem je ohrožení bezpečnosti a soukromí. Sběr dat o učení dětí bez dostatečných záruk. Systémy jako Squirrel AI sbírají obrovské množství dat – nejen odpovědi, ale i čas strávený nad úlohou, pohyby očí, dokonce mozkové vlny (firma uvádí technologii MIBA – Multi-Input Behavioral Analysis).
Pátým rizikem je oslabení samostatnosti a schopnosti rozhodovat. Závislost na umělé inteligenci může omezit schopnost studentů řídit vlastní učení. Paradoxně to nejvíce ohrožuje právě tu dovednost, kterou má vzdělávání pro 21. století rozvíjet.
Šestým rizikem je prohlubování nerovností. Kvalitní AI vzdělávání přináší výhody především studentům v dobře financovaných systémech. Studie upozorňuje na riziko, že „nejchudší vzdělávací systémy budou používat AI k výuce studentů, zatímco studenti v bohatých systémech budou vyučováni pomocí AI – a lidskými učiteli zároveň“.
Co studie doporučuje
Studie navrhuje tři pilíře pro smysluplné využití umělé inteligence ve vzdělávání:
Prospívat (Prosper): Přetvořit výuku tak, aby AI obohacovala, nikoli nahrazovala lidské učení. Klíčový je pojem „hybridní síly“ – umělá inteligence a člověk spolupracují, každý přináší své silné stránky. Jedna americká učitelka to popisuje takto: „Studenti se ke mně vracejí v rotaci malých skupin. Přizpůsobená platforma jim pomohla s velkými písmeny, interpunkcí a gramatikou. Teď jim mohu pomoci rozvíjet jejich myšlení dál.“
Připravit (Prepare): Budovat schopnosti učitelů, rodičů i studentů pro kritické a tvořivé využívání AI. Gramotnost v oblasti umělé inteligence by měla zahrnovat nejen technické dovednosti, ale i mravní rozměry.
Chránit (Protect): Zajistit bezpečnost, soukromí a ochranu dětí před možnými riziky AI systémů.
Hlasy kritiků: Co říkají učitelé a rodiče v Číně
Na platformě Zhihu najdeme i kritické hlasy. Jeden středoškolský učitel matematiky píše: „Poslední dobou radím každému, kdo se mnou začne mluvit o AI, aby s tím přestal škodit dětem. Na začátku jsem to taky zkoušel. Ale kdo učí, ten ví, že studentům většinou nechybí znalosti, ale myšlenkový systém a způsob myšlení. To musí učitel budovat společně se studentem. Student se to naučí a pak musí uspořádat své myšlení, porovnat výhody a nevýhody různých přístupů, vybudovat si systém metod. Hlavně na střední škole jde o zkoušení myšlení. Základní znalosti se dají natrénovat, jsou spíše o paměti. Ale myšlení se trénovat nedá. Umět jednu úlohu neznamená umět jeden způsob řešení, umět jeden způsob řešení neznamená umět rozlišit různé způsoby a najít souvislost mezi vodítky a řešením. Některé věci se nedají vyjádřit ani slovy. Proto také zápisky premiantů většinou nefungují. Inteligence není problém, jen je hodnocení přehnané. Bez učitele, který rozumí vzdělávání a vede studenty, se člověk vydá špatnou cestou.“
Na spotřebitelském portálu 黑猫投诉 (Heimao Tousu, „Stížnost černé kočky“) najdeme stovky stížností na firmu. Jedna z nich: „V listopadu 2022 jsem v pobočce v Luoyangu koupila tablet a tříletý přístup k systému za více než deset tisíc jüanů. Po dvou týdnech učení mělo dítě pocit, že neustálé opakování základů je nudné a běžné hodiny mu nepomáhají zlepšit se. Požádala jsem o vrácení peněz za přístup, ale pobočka odmítá.“
Server 和讯网 (Hexun) v roce 2022 informoval o vážnějších problémech: „Od roku 2020 se opakovaně objevují zprávy o pobočkách Squirrel AI, které ze dne na den zavřely a rodiče nemohli získat zpět peníze. Na serveru s rozsudky lze najít množství sporů mezi spotřebiteli a franšízovými pobočkami o vrácení peněz.“
Server 界面新闻 (Jiemian News) popisuje konkrétní případ z roku 2020: „Pobočka Squirrel AI u 19. střední školy v Zhangjiakou náhle zavřela, rodiče nemohli získat zpět zhruba tři tisíce jüanů za školné, učitelům dlužili mzdy deset měsíců. Místní úřad školství uvedl, že pobočka nemá licenci a je to ‚černá instituce‘, kterou nemůže spravovat.“
V roce 2024 byla firma pokutována dvěma sty tisíci jüanů za poškození obchodní pověsti konkurenta Iflytek – v propagačních videích uváděla zavádějící srovnání svých tabletů s tablety konkurence, aniž by dokázala tvrzení podložit.
Otázka ověření: Co vlastně víme?
Squirrel AI prezentuje působivá čísla. Tvrdí, že její systém v roce 2024 zvýšil přesnost odpovědí z osmdesáti osmi na třiadevadesát procent. Spoluzakladatelka Liang Jing (梁静) uvádí, že studenti se učí „pět až desetkrát účinněji“. Firma získala Guinnessův rekord za „největší rozdílový pokus AI versus tradiční výuka“ s 1 662 studenty.
Jenže při bližším pohledu vyvstávají otázky.
Kdo prováděl výzkum? Většina citovaných studií pochází od autorů spojených se společností nebo z placených analýz firem jako iResearch Consulting. Pokusy „člověk versus stroj“ z let 2017–2018, v nichž umělá inteligence údajně vždy porazila lidské učitele, financovala a navrhovala sama společnost.
Encyklopedie Baidu Baike cituje pokus z roku 2017 v Zhengzhou: „Za čtyři dny doučovací robot porazil lidské učitele – v průměrném zlepšení skóre dosáhl 36,13 bodu oproti 26,18 bodu u lidských učitelů.“ Jenže pokus organizovala sama firma a chybí nezávislé ověření metodiky.
Co certifikuje Guinnessův rekord? Rozsah pokusu, nikoli metodologickou správnost ani výsledky.
Existuje nezávislé ověření? Časopis 中国教育信息化 (Čínské informace o vzdělávání) v roce 2023 publikoval studii o použití systému Squirrel AI ve středoškolské matematice. Podle serveru 中新社上海 (China News Shanghai) studie zjistila, že „spokojenost studentů s jednotlivými stránkami systému je obecně vysoká, nejvýše hodnotí schopnost vstupního testu přesně určit slabá místa a schopnost závěrečného testu ukázat studentovi jeho pokrok“. Jenže i tato studie se zaměřovala na spokojenost, nikoli na skutečné vzdělávací výsledky.
Pro srovnání: jiné systémy AI doučování nezávislé ověření mají. Studie Světové banky z roku 2024 v Nigérii zjistila, že Microsoft Copilot zlepšil angličtinu studentů o 0,23 směrodatné odchylky a digitální gramotnost o 0,31 – zisky rovnocenné roku a půl až dvěma letům běžného vzdělávání za pouhých šest týdnů. Klíčové však bylo, že program doplňoval práci učitelů, nikoli ji nahrazoval.
Co Squirrel AI nedělá: Hlubší učení a tvořivost
Zakladatel Li má jasnou představu o budoucnosti. Jeho osmiletá dvojčata ve druhé třídě se prý pomocí systému Squirrel AI učí fyziku osmé třídy. „Pouze adaptivní systémy mohou takové zázraky způsobit,“ říká.
Jenže co přesně se učí? Systém je vyladěn pro standardizované testy. Umí rozložit matematiku na třicet tisíc dílčích bodů a účinně zaplnit mezery ve znalostech. Ale co tvořivost? Co schopnost klást otázky? Co spolupráce s ostatními?
Studie Brookings upozorňuje na paradox: „Činnosti, které AI snadno zvládne učit – vybavování znalostí, procvičování dovedností – jsou zároveň činnosti, které stroje brzy budou dělat lépe než lidé.“ Učíme tedy studenty to, co bude zbytečné.
Profesorka Treviranus to shrnuje ostře: „Tragédie čínských pokusů spočívá v tom, že vedou zemi k pojetí vzdělávání, od kterého se každý pokrokový pedagog odvrací.“
Na fóru pro rodiče v Shenzhenu jeden uživatel poznamenává: „Squirrel AI je zaměřené hlavně na přípravu ke zkouškám, na zlepšení známek ve škole. Ale zájem o učení to moc nezvyšuje. Výuka jeden na jednoho s čínským učitelem působí dost nudně, bojím se, že to zájem dítěte o angličtinu úplně zabije.“
Jiný rodič dodává: „Systém Squirrel AI vyžaduje od studentů sebekázeň, nehodí se pro příliš malé děti. Hlavní metodou je chytré zadávání úloh, opakované procvičování, opravování chyb. Celkově vzato je to systém, který může pomoci slabším studentům dorovnat mezery, ale neumí pomoci šikovným studentům růst dál.“
Rozšiřování do světa: Spojené státy a další trhy
V roce 2026 plánuje Squirrel AI vstup na americký trh. Podle čínských médií firma založila samostatnou americkou pobočku Squirrel AI North America, aby se vyhnula regulačním překážkám. První centra se mají otevřít v Kalifornii a New Yorku se zaměřením na matematiku pro děti od předškolního věku do páté třídy.
Americký trh je lákavý. Podle TIME magazine zůstalo v USA loni neobsazených zhruba čtyři sta tisíc učitelských pozic. Spoluzakladatelka Joleen Liang tvrdí: „Náš systém působí jako opravdu dobrý učitel, někdo, kdo učí dvacet nebo třicet let.“
Jenže americký vzdělávací kontext se od čínského zásadně liší. Gaokao neexistuje, standardizované testování má menší váhu, důraz se klade na „celostní“ přístup zahrnující sociální a emocionální učení. Bude systém vyladěný pro čínské testy fungovat v amerických školách?
Osobní zkušenost: Paříž, září 2025
O tom, jak dravý je Squirrel AI, jsem měl možnost přesvědčit se na vlastní oči.
V září 2025 jsem se zúčastnil výroční konference UNESCO o budoucnosti vzdělávání v Paříži. Tam si člověk naplno uvědomí, že v různých koutech světa řeší různé problémy – a naše lokální spory, třeba mezi zastánci explicitní a neexplicitní výuky, jsou jen mlasknutím žáby v naší české tůňce.
Přítomnost Squirrel AI a jí podobných firem byla vidět všude. Na pódiu, kde jejich zástupci prezentovali vize AI vzdělávání. Ve foyer, kde předváděcí stánky nabízely praktické ukázky systému. A světe div se – i večerní koktejl v posledním patře centrály UNESCO s výhledem na noční Paříž sponzorovala čínská firma nabízející podobné řešení. A nebáli se o tom zúčastněným dát důrazně vědět.
Já osobně tento systém pro svou školu nejspíš nevyužiju. Naše prostředí, naši žáci, naše hodnoty vzdělávání – to všechno směřuje jinam než k algoritmicky řízenému drilu.
Jenže na místě byli přítomni zástupci z desítek zemí světa, kteří řeší úplně jiné problémy než my. V rozvojových zemích, kde chybí pedagogové, kde není školní infrastruktura, kde jeden učitel učí stovku dětí pod stromem – tam může být systém typu Squirrel AI jednou z cest. Možná ne ideální, možná s omezeními, která tento článek popisuje. Ale cestou.
A také, pochopitelně, mnohamilionovým byznysem.
Co si z toho vzít pro české vzdělávání
Squirrel AI představuje technologicky nejpropracovanější adaptivní systém na světě. Spojení mimořádně jemného členění učiva, propracovaných algoritmů a obrovského souboru dat je bezprecedentní. Ocenění UNESCO a zařazení mezi TIME Best Inventions nejsou bezvýznamná.
Zároveň je třeba vidět souvislosti. Systém vznikl v prostředí, kde jednotná přijímací zkouška určuje životní dráhu. Snaha o zlepšení testových výsledků je v tomto kontextu pochopitelná – ale otázka zní, jestli je přenositelná do vzdělávacích systémů s jinými hodnotami.
Pro české učitele nabízí Squirrel AI několik poučení:
Za prvé: Zjišťování znalostních mezer
Jemné členění učiva na tisíce bodů umožňuje přesnější zjištění toho, co student konkrétně nezvládá. Nemusíme kopírovat celý systém, ale můžeme se inspirovat zásadou podrobného mapování. Jak říká spoluzakladatelka Liang Jing: „Dříve jsme mohli říct, že student má potíže s členy v angličtině. Teď můžeme říct, že má potíže s určitým členem, a ze třinácti způsobů použití určitého členu má potíže s devátým a dvanáctým.“
Za druhé: AI jako pomocník, ne náhrada
Nejúčinnější využití umělé inteligence ve vzdělávání podle dostupných studií spočívá v tom, že AI doplňuje práci učitele – ne že ji nahrazuje. Studie Brookings hovoří o „hybridní síle“: umělá inteligence přebírá rutinní úkoly (opravování, tvorba cvičení, sledování pokroku), učitel se soustředí na to, co stroj nezvládne – emocionální podporu, podněcování zvídavosti, budování vztahů, rozvíjení tvořivosti.
Za třetí: Kritický přístup k tvrzením firem nabízejících vzdělávací technologie
Chybějící nezávislé ověření účinnosti by mělo být varováním. Než přijmeme technologické řešení, stojí za to ptát se: Kdo tato data vytvořil? Kdo je ověřoval? Jaké jsou možné střety zájmů? Marketingová tvrzení nejsou totéž co vědecké důkazy.
Za čtvrté: Otázka hodnot
Umělá inteligence ve vzdělávání není neutrální nástroj. Vždy odráží hodnoty a předpoklady svých tvůrců. Systém vyladěný pro standardizované testování bude vychovávat studenty připravené na standardizované testy – ne nutně tvořivé myslitele, spolupracující a odpovědné občany nebo lidi, kteří mají chuť se celoživotně vzdělávat.
Zdroje
Čínské zdroje
21世纪经济报道 (21st Century Business Herald). 教育信息化转型样本:松鼠Ai受益于“双减“? 2021. http://www.21jingji.com/article/20211119/bf69b9bed2caa2fc29c7d4ed4867dd45.html
百度百科 (Baidu Baike). 乂学教育. https://baike.baidu.com/item/乂学教育
经济观察网 (Economic Observer). 松鼠Ai栗浩洋:填补教育资源差距,AI是促进教育公平最有效的方式之一. 2021. https://www.eeo.com.cn/2021/0917/504933.shtml
蓝鲸财经 (Blue Whale Finance). „双减“一周年:教育企业们找到了人工智能这把钥匙. 2022. https://www.lanjinger.com/d/191922
格隆汇 (Gelonghui). 今年目标十亿,松鼠AI果真如此性感?2018. https://m.gelonghui.com/p/203242
知乎 (Zhihu). 松鼠Ai怎么样? https://www.zhihu.com/question/433147976
知乎 (Zhihu). 松鼠ai真实情况怎么样? https://www.zhihu.com/question/365532135
雷峰网 (Leiphone). 乂学教育打造虚拟特级教师松鼠AI,背后有哪些核心技术? https://m.leiphone.com/category/industrynews/gUJb5xfL7r4DBsje.html
多知网 (Duozhi). 乂学教育推出松鼠AI智适应系统. 2018. http://www.duozhi.com/company/201806207319.shtml
芥末堆 (Jiemodui). 松鼠Ai梁静:从单个学生到区域教学,人工智能助力“双减“. 2021. https://www.jiemodui.com/N/130242.html
中新社上海 (China News Shanghai). 大模型与智适应学习系统碰撞,松鼠Ai精准匹配需求. 2024. https://www.sh.chinanews.com.cn/chanjing/2024-07-24/126801.shtml
和讯网 (Hexun). 松鼠Ai现多起财产保全裁定及股权冻结. 2022. https://news.hexun.com/2022-01-21/205174654.html
界面新闻 (Jiemian News). 松鼠AI一加盟店跑路倒闭,总部回应系合作关系. 2020. https://www.jiemian.com/article/5284145.html
黑猫投诉 (Heimao Tousu). 松鼠ai退费. https://tousu.sina.com.cn/complaint/view/17378018000
澎湃新闻 (The Paper). 广州放大招!严禁“众筹私教“,两家知名机构上了黑名单! 2022. https://www.thepaper.cn/newsDetail_forward_16678758
网经社 (100EC). 松鼠AI损害科大讯飞商业信誉被罚20万元. 2024. https://www.100ec.cn/index/detail–6630503.html
前瞻经济学人 (Qianzhan). 栗浩洋:60%的线下教育机构会倒闭!松鼠AI全员工资3.5折. 2020. https://t.qianzhan.com/daka/detail/200219-c086f962.html
投资家网 (Investorscn). 松鼠AI周伟:AI教育本质是形成新的教学体系. 2018. http://www.investorscn.com/2018/11/08/83428/
Anglické zdroje
Hao, K. (2019). China has started a grand experiment in AI education. It could reshape how the world learns. MIT Technology Review, 2. srpna 2019.
Burns, M., Winthrop, R., Luther, N., Venetis, E., & Karim, R. (2026). A New Direction for Students in an AI World: Prosper, Prepare, Protect. Brookings Institution, Center for Universal Education.
Squirrel Ai Intelligent Adaptive Learning System. TIME Best Inventions 2025.
Všechna čísla uváděná společností Squirrel AI (počty studentů, účinnost systému) jsou označena jako firemní tvrzení, která nebyla nezávisle ověřena. Citace odborníků pochází z publikovaných rozhovorů a odborných zdrojů.