Stalo se vám někdy, že byste si chtěli popovídat s Janou z Arku? Zeptat se středověkého mnicha na život v klášteře? Nebo třeba vyslechnout příběh dítěte pracujícího v továrně 19. století? Pro dnešní studenty to začíná být realita. V hodinách dějepisu totiž přibývá nových „členů“ – digitálních stínů historických postav vytvořených pomocí umělé inteligence.
Od nápadu k fungující praxi
Učitelé sdružení kolem projektu Vzájemné učení+ začali experimentovat s vytvářením AI modelů historických osobností v ChatGPT a podobných nástrojích. Ve své FB skupině sdílí své zkušenosti, postupy a společně mapují potenciál i úskalí této metody. Pročetli jsme si diskuze za posledních několik týdnů a tady je stručné shrnutí:
Jeden z pedagogů vytvořil chatovací modely Jany z Arku a dítěte pracujícího v továrně 19. století. Jiný experimentoval s postavou Viléma z Baskervillu, fiktivního středověkého mnicha inspirovaného románem Umberta Eca. Podle jeho zkušeností hodina s využitím tohoto modelu získala „solidní dynamiku“ a žáci se aktivně zapojovali.
Jak může vypadat hodina s historickou AI postavou?
Typická výuková jednotka kombinuje tradiční a inovativní prvky:
- Učitel nejprve stručně uvede historický kontext
- Představí historickou postavu a její význam
- Pracuje s tradičními materiály (texty, videa)
- Následuje interakce žáků s AI modelem
- Hodinu uzavírá reflexe a zasazení do širšího kontextu
Samotná práce s AI obvykle zabírá 15-20 minut z celkové vyučovací hodiny. Někteří učitelé nechávají žáky pracovat individuálně, jiní preferují skupinovou práci s kolektivní formulací otázek.
Jeden z pedagogů po získání prvních zkušeností upravil svůj přístup: „Zkrátil jsem čas práce s AI, prodloužil diskuzi a sdílení, odlehčil závěrečný úkol a doplnil to domácí prací.“ Ve svém případě nechal studenty konverzovat s modelem raně novověké šlechtičny.
Proč to stojí za vyzkoušení?
Učitelé pozorují několik významných přínosů této metody:
- Výrazné zvýšení motivace a zapojení žáků
- Možnost „setkání“ s historickou osobností, které přináší jiný druh prožitku než četba textu
- Hlubší porozumění dobovému myšlení, hodnotám a každodennosti
- Rozvoj schopnosti analyzovat a hodnotit získané informace
„Ta autenticita je velmi silným nástrojem, který může pomáhat odpovídat na otázky, jež jsou jinak těžko zodpověditelné,“ vysvětluje jeden z učitelů. „Když si studenti mohou popovídat s mnichem Vilémem, získají nejen informace, ale i emocionální rovinu a argumentaci. Řeknou si – asi bych v tom nechtěl žít, ale chápu, že to tak někdo mohl vnímat.“

Na co si dát pozor
Přes nadšení z nových možností si pedagogové uvědomují i rizika:
- Přesvědčivost AI může vést k nekritickému přijímání informací
- Ne všichni žáci jsou připraveni na tento typ interakce
- Technické limity (zejména u bezplatných verzí AI nástrojů)
- Problematická věrohodnost některých historických modelů
„Je to výrazně přesvědčivější než jiné typy zdrojů. Sugestivnost odpovědí, jejich věcná správnost a okamžitá reakce vytváří úplně jinou zkušenost než čtení textu od Cortése nebo Ludvíka XIV.,“ upozorňuje jeden z učitelů.
Praktické tipy pro začátečníky
Pokud byste chtěli tuto metodu vyzkoušet ve své výuce, zde je několik doporučení:
- Začněte postupně: Nejprve sami otestujte konverzaci s AI postavou, abyste poznali její možnosti i limity.
- Stanovte jasný vzdělávací cíl: AI není cílem, ale prostředkem k dosažení konkrétního vzdělávacího záměru.
- Kombinujte přístupy: Zasaďte práci s AI do širšího kontextu a propojte ji s tradičními metodami.
- Experimentujte s různými postavami: Vedle slavných osobností zkuste vytvářet modely „obyčejných lidí“ pro zkoumání každodennosti.
- Pracujte s více perspektivami: „Pokládejte stejné otázky různým modelům, využijte přesvědčivost AI k ukázání různorodosti postojů,“ navrhuje jeden z pedagogů.
- Nezapomeňte na společnou reflexi: Po práci s AI věnujte dostatek času diskuzi o získaných poznatcích a věrohodnosti odpovědí.
Časté problémy a jejich řešení
Při implementaci této metody se můžete setkat s různými překážkami:
- Technické limity: Bezplatné verze ChatGPT mají omezený počet dotazů. Řešením může být vytvoření oddělených účtů pro školní a osobní využití.
- Kvalita odpovědí: Někteří studenti mohou být frustrováni příliš dlouhými nebo naopak příliš obecnými odpověďmi. „Některá děcka vnímala rozhovor jako příliš dlouhý na čtení a chaotický,“ všímá si jeden z učitelů.
- Etické otázky: „Vsadil bych se, že už někdo někde do systému vložil Mein Kampf,“ upozorňuje jeden pedagog na možné zneužití. Proto je důležité vést žáky k pečlivému hodnocení získaných informací.
Cesty do budoucna
Zapojení učitelé vidí potenciál této metody v několika směrech:
- Vytvoření vzájemně se doplňujících modelů: „Vytvořil bych několik takových ‚modelů‘ a pro žáky by to mohl být korektiv jejich samostatné práce. Tyto modely by pak nebyly staticky zapojovány do konkrétních hodin, ale fungovaly by jako ‚přátelé na telefonu‘.“
- Zaměření na mikrohistorii: „Spíše mě to vede k úvaze vytvářet ‚obyčejné lidi‘ na základě dostupných zdrojů a pracovat s mikrohistorií, než zpovídat velké historické postavy.“
- Propojení s badatelskou výukou: Kombinace práce s AI postavami s badatelským přístupem může přinést zajímavé vzdělávací výsledky.
AI historické postavy mohou zajímavě doplnit výuku dějepisu a pomoci žákům lépe pochopit minulost. Jak poznamenal jeden z učitelů: „Je to vlastně skvělá příležitost ukázat studentům, jak důležitá je schopnost argumentace a historická gramotnost – dovednosti, které člověku pomáhají být odolný vůči manipulaci a radikálním názorům.“
A možná právě to je tím nejdůležitějším přínosem – učit žáky nejen o historii, ale i o tom, jak promyšleně pracovat s informacemi v digitální éře.
A to nejlepší nakonec: Pokud byste chtěli postavy v hodině také vyzkoušet nebo vytvořit, můžete se inspirovat seznamem vytvořených postav, kterou dal dohromady Jaroslav Pinkas.
Námět: Andrej Novik
Text: Claude 3.7 Sonnet
Obrázky: ChatGPT
