„Paní učitelko, můj tablet mi říká, že potřebuju procvičit zlomky jinak než Minjun!“ volá osmiletá Soo-jin ve třídě základní školy v Soulu. Její spolužák sedící vedle ní má na obrazovce úplně jiné příklady. Oba pracují se stejnou učebnicí matematiky, ale každý vidí něco jiného. Vítejte v korejské třídě roku 2025.

(Na obrázku je reklama na digitální učebnici matematiky. Nápis říká „Digitální učebnice připravena! Inteligentní metoda studia základní matematiky“. Zdroj: Instagram.) 

Největší vzdělávací experiment na světě

Jižní Korea se pouští do něčeho, co nikdo nikdy nezkusil – jako první země na světě zavádí AI učebnice plošně do všech škol. Od března 2025 začali třeťáci, čtvrťáci a studenti prvních ročníků středních škol používat digitální učebnice poháněné umělou inteligencí. Podle nejnovějších dat z května 2025 tyto učebnice používá přibližně 30 % základních a středních škol. Ministr školství Lee Ju-ho to na prosincovém UNESCO fóru popsal takto: „Nové digitální učebnice jsou navrženy tak, aby podporovaly personalizované učení přizpůsobením obsahu úrovni a tempu každého studenta.“

Jak ale funguje učebnice, která myslí? Představte si učebnici angličtiny, která poslouchá vaši výslovnost pomocí AI rozpoznávání řeči a okamžitě vás opravuje. Systém v reálném čase sbírá data o výkonu studenta a přizpůsobuje obsah jeho individuálním potřebám. Když AI vidí, že máte problém se zlomky, automaticky vám nabídne víc cvičení právě na toto téma. Když naopak látku ovládáte, posune vás dál. Učitel mezitím na svém dashboardu sleduje detailní analýzu pokroku každého žáka, včetně heat mapy třídy. Ta červeně zvýrazňuje části učiva, s nimiž má většina dětí problémy.

Stránky nakladatelství učebnic i-scream (automatický překlad do češtiny). 

Učitelé v šoku: „Viděli jsme PowerPoint, ne AI“

Realita ale naráží na očekávání. Učitelka Kim ze Soulu, která prošla povinným školením, popisuje svou zkušenost: „Čekala jsem, že uvidím, jak ta AI funguje. Místo toho jsme dostali prezentaci, která vypadala jako reklama na soukromé doučování. Žádnou skutečnou AI jsme neviděli.“

Učitelé na veřejné prezentaci nových učebnic. Zdroj: donga.com

Průzkum Odborového svazu učitelů města Soulu (서울교사노동조합) mezi 1794 učiteli odhalil znepokojivá čísla:

• 94 % nesouhlasí s nutností zavádět AI učebnice.
• 98,5 % považuje školení za nedostatečné.
• 74,3 % vidí jako největší problém údržbu a správu digitálních zařízení.

Podle dalších zpráv a stanovisek učitelských odborů z období před plošným zaváděním (konec 2023, začátek 2024) panovaly obavy i o samotnou pedagogickou kvalitu. Mnozí učitelé vnímali prezentované systémy spíše jako pokročilé interaktivní cvičebnice než skutečnou AI schopnou podporovat kritické myšlení či hlubší porozumění. „Ukázali nám systém, který měl opravovat eseje,“ svěřil se jeden z učitelů tisku, „ale zdálo se, že hledá jen určitá slova a fráze, místo aby pochopil argumentaci. Jak to má pomoci studentům psát lépe?“

I další velké učitelské organizace, jako Korejská federace učitelských sdružení (KFTA – 한국교원단체총연합회) a Korejský svaz učitelů a pracovníků ve školství (KTU – 전국교직원노동조합), vyjadřovaly opatrnost či přímou kritiku. KFTA apelovala na důkladné testování a zachování autonomie učitelů při výběru materiálů. KTU, tradičně velmi kritická, varovala před rizikem prohlubování nerovností, ohrožením soukromí studentů kvůli masivnímu sběru dat a celkovou dehumanizací vzdělávání.

„Už teď trávím hodinu denně řešením technických problémů s tablety,“ říká učitelka z Daegu. „Co se stane, když mi vypadne wi-fi uprostřed hodiny s 30 dětmi? To je moje noční můra.“ Druhý průzkum z prosince 2024, kdy už učitelé viděli webové ukázky AI učebnic, přinesl ještě horší výsledky. Z 555 učitelů jich 90 % odmítlo AI učebnice a hodnocení jejich efektivity dopadlo na pouhých 1,9 bodů z 5.

Ukázka z učebnice matematiky pro první stupeň z nakladatelství i-scream. 

Geografická loterie

Zajímavé je regionální rozložení. V konzervativním Daegu používá AI učebnice 98 % škol. V liberálním Gwangju jen 9 %. V Soulu, kde jsou rodiče nejvíc skeptičtí? Kolem 30 %.

Proč takové rozdíly? Částečně se jedná o politiku – AI učebnice jsou vlajkovou lodí konzervativní vlády prezidenta Yoona. Částečně rozhoduje infrastruktura – ne všude mají dostatečně rychlý internet. A částečně k tomu přispívá přístup místních úřadů. Zatímco některé školské úřady, jako ten v Daegu, silně podporovaly implementaci, jiné, například v Gwangju, zaujaly vyčkávací postoj, obzvláště po legislativní změně na konci roku 2024.

Rodiče na barikádách

Petice proti AI učebnicím na parlamentní platformě získala 56 505 podpisů. Rodiče píší: „Jako rodiče už nyní zažíváme bezprecedentní problémy vyplývající z vystavení našich dětí digitálním zařízením.“ Lee Sun-youn, matka dvou dětí, to řekla Financial Times jasně: „Bojím se, že přílišné používání digitálních zařízení může negativně ovlivnit vývoj mozku mých dětí, jejich schopnost soustředit se a řešit problémy.“

Ministerstvo se snaží rodiče uklidnit – digitální učebnice prý budou používané jen ve škole, v kombinaci s papírovými knihami, pod dohledem učitele. Jenže rodiče tomu moc nevěří. A mají proč.

Snímek z demonstrace proti AI učebnicím. Nápis na hlavním transparentu říká „Učitelé odmítají AI učebnice!“. Zdroj zde.

Varování z minulosti: Případ „Dibeot“

Soul už má zkušenost s masivním zavedením tabletů do škol. V roce 2022 spustil program „Dibeot“ (디벗 – složenina z korejských slov digitální + kamarád) s rozpočtem 600 milionů wonů ročně. Všichni studenti prvních ročníků středních škol dostali zdarma tablety.

Co se stalo? „Vážně to jde hacknout tak rychle? Za minutu?“ volali studenti, když jejich spolužák – v každé třídě uctivě nazývaný „náš doktor“ – prolomil bezpečnostní opatření. Studenti podle zpráv korejských médií, jako například Seoul Shinmun či Hankook Ilbo, využívali různé metody – od jednoduchého obnovení továrního nastavení, přes zneužití chybových hlášek až po připojení neautorizovaných USB zařízení. Během měsíců se na sociálních sítích šířily návody „jak hacknout Dibeot“ a podle některých zpráv až třetina studentů hrála hry či sledovala videa do brzkých ranních hodin.

Satirický obrázek ilustrující problémy rodičů se zařízením Dibeot. Zdroj: chosun.com

„Už tak je těžké kontrolovat telefony, a teď k tomu přibyl ještě tablet,“ stěžovali si rodiče. Situace byla tak vyhrocená, že Soul musel změnit pravidla – základní školy teď musí tablety zamykat ve škole. Tento případ podtrhl nepřipravenost na masivní technologický rollout a nedostatečnou technickou robustnost i podporu.

Cena pokroku: Kolik stojí budoucnost?

Dosavadní náklady dle dostupných informací činí:

• 740 milionů USD na školení učitelů během tří let (přibližně 17,02 miliard Kč).
• 70 milionů USD na digitální infrastrukturu a učebnice (přibližně 1,61 miliardy Kč).
• 1200 digitálních tutorů pro podporu škol.
• Celkem 1,2 bilionu wonů ročně na celý program (což je asi 900 milionů USD, tedy přibližně 20,7 miliard Kč).

Kritici se ptají: Není to příliš drahý experiment? Co kdyby se ty peníze investovaly do menších tříd nebo vyšších platů učitelů? Navíc mnoho vydavatelů, kteří investovali miliardy wonů do vývoje AI učebnic, při testování propadlo – pouze několik velkých firem prošlo certifikací. Certifikační proces se zaměřoval na soulad s kurikulem, pedagogickou efektivitu, bezpečnost dat a uživatelskou přívětivost. Mezi důvody selhání patřila nedostatečná adaptabilita AI, chyby v obsahu či funkcionalitě, nebo obavy o ochranu osobních údajů. Tento proces mohl vést ke koncentraci trhu u několika velkých hráčů.

Co říká expert: „Jsme na vrcholu hype“

Neil Selwyn, profesor z Monash University a autor knihy „Should Robots Replace Teachers?“, varuje před přehnanými očekáváními. „Právě teď jsme svědky kulminace hype,“ říká v rozhovoru pro Korea Herald. Jeho predikce je střízlivá: „Žáci pořád budou chodit do školy, sednou si do lavice a budou mít hodinu matematiky nebo angličtiny. Jediný rozdíl? Budou sedět před počítačem. Je to povrchní digitalizace.“

Selwyn také upozorňuje na riziko prohloubení nerovností: „Každá technologie reprodukuje existující nerovnosti a někdy přidává nové.“ Zdůrazňuje, že klíčová je kritická digitální gramotnost – nejen umět technologie používat, ale i chápat jejich dopady a potenciální zkreslení.

Ukázka digitální učebnice od organizace AIDT

Parlament zasáhl: Z povinnosti volba

V prosinci 2024 přišel nečekaný zvrat. Národní shromáždění přehlasovalo vládu a změnilo zákon. AI učebnice už nejsou „učebnice“ ale „doplňkové učební materiály“. Co to znamená? Ředitelé škol si teď můžou vybrat, jestli je vůbec použijí.

Změně předcházela masivní kampaň. 126 občanských a vzdělávacích organizací vytvořilo koalici proti AI učebnicím. Kromě původní petice s 56 505 podpisy následovaly další – v prosinci 2024 se 12 720 rodičů připojilo k „prohlášení o odmítnutí AI učebnic“ a celková kampaň získala přes 100 000 podpisů. Změna zákona byla vnímána jako vítězství kritiků a vedla k nejistotě ve školách, jak k novým materiálům přistupovat, přičemž ministerstvo školství nadále zdůrazňovalo jejich výhody.

Paradoxy a překvapení korejského experimentu

Několik věcí, které dávají korejskému experimentu zvláštní příchuť:

1. Digitální propast naopak – bohatší rodiče jsou proti, chudší regiony jsou pro.
2. AI bez AI – učitelé se učí používat učebnice, které ještě neviděli, nebo jejichž AI funkcionalita je zklamáním.
3. Povinná svoboda – učebnice jsou vládou silně prosazovány, ale po změně zákona jsou formálně volitelné.
4. Budoucnost v minulosti – nejmodernější technologie má zachránit tradiční výuku, místo aby vedla ke změně pedagogických přístupů.
5. Investice do technologie vs. investice do lidí: Obrovské sumy plynou do digitální infrastruktury, zatímco učitelé volají po lepších pracovních podmínkách a menších třídách.
6. Sběr dat a soukromí: Personalizované učení vyžaduje masivní sběr dat o studentech, což vyvolává vážné otázky o jejich ochraně a využití v zemi velmi citlivé na soukromí.

Co z toho plyne?

Korejský experiment ukazuje, že technologická revoluce ve vzdělávání nezahrnuje pouze technologii. Dotýká se lidí – učitelů, kteří se bojí, že je nahradí stroje, nebo že nová technologie přidá další vrstvu komplikací do jejich již tak náročné práce; rodičů, kteří se bojí o zdraví a správný vývoj svých dětí; dětí, které se ocitají uprostřed experimentu, jehož výsledky nikdo nezná.

Možná nejdůležitější lekce se netýká přímo AI nebo učebnic. Spočívá v tom, že změna vzdělávacího systému nemůže přijít shora jako dekret. Musí vyrůst zdola, s podporou těch, kteří ji mají realizovat. Korea nám ukazuje, co se stane, když se o revoluci pokusíte bez revolucionářů. Když chcete změnit školu, ale necháte ji stejnou. Když investujete miliardy do technologie, ale zapomenete investovat do důvěry.

Jak to dopadne? Za rok budeme moudřejší. Mezitím můžeme sledovat největší vzdělávací experiment na světě a učit se z něj. Protože ať chceme nebo ne, budoucnost vzdělávání se píše právě teď. V korejských třídách. Na tabletech, které možná změní všechno. Nebo nezmění nic. Co myslíte, jak by podobný experiment dopadl u nás? A jsme připraveni klást si ty správné otázky, než se do něčeho podobného pustíme?

Námět a editace: Andrej Novik

Text: Claude Opus 4

Fact checking: Gemini 2.5. Pro.

---

Zdroje:

• Učebnice k prohlédnutí (dejte si automatický překlad do češtiny): Digitální učebnice AI ON
• World Bank Blogs: Teachers are leading an AI revolution in Korean classrooms
• The Korea Herald: AI textbook bubble could burst, expert warns
• World Education Blog (UNESCO GEM Report): AI textbooks to arrive in Korea – the good, the bad, and the ugly
• Getting Smart: Customizable AI-Powered Textbooks Reshape Learning
• Nikkei Asia: AI for the teacher: 30% of South Korean schools wield digital textbooks
• Zprávy korejských učitelských odborů: (서울교사노동조합), KFTA (한국교원단체총연합회), KTU (전국교직원노동조합)
• Korejská média:
  • Seoul Shinmun (서울신문): Články o programu „Dibeot“, např. „초등생도 1분 만에 뚫었어요“ – 교실에 게임 판 깔아준 ‚디벗‘
  • Hankook Ilbo (한국일보): Články o tabletech pro studenty, např. „애들 유튜브만 보면 어쩌죠?“ 중1 태블릿 전원 지급에 뿔난 학부모들