Když na scénu vstoupily nástroje typu ChatGPT, reakce ve školství připomínaly situaci s kalkulačkami v 80. letech – buď kompletní odmítnutí, nebo bezhlavé nadšení. Řada škol zaujala obrannou pozici a AI zakázala, jiné ji naopak začaly používat při každé příležitosti. Dnes už víme, že ani jeden z těchto extrémů není optimální. Místo černobílého pohledu potřebujeme jemnější škálu. Podobně jako malíř nepracuje jen s černou a bílou, ale využívá celou paletu barev, i my potřebujeme rozmanitější přístupy k začlenění AI do vzdělávání.

Jedním z nejzajímavějších trendů je v současnosti vznik různých škál a rámců, které nabízejí jemnější diferenciaci než prostý binární přístup „používat/nepoužívat“ AI.

 

AI Assessment Scale (AIAS)

Škála vyvinutá Leonem Furzem a jeho kolegy, která se postupně rozšiřuje na školách po celém světě, nabízí pět úrovní zapojení umělé inteligence do výuky. Každá úroveň představuje odlišný přístup k využití technologie, přičemž žádná není inherentně lepší než jiná – záleží vždy na konkrétním vzdělávacím cíli.

1. Bez AI

Tato úroveň je vhodná především pro ověřování individuálních znalostí a dovedností, které žák musí prokázat bez technologické pomoci. Typicky se jedná o situace, kdy potřebujeme zjistit, co žák skutečně zvládne sám – písemné práce, ústní zkoušení, testy nebo praktické dovednosti. Důležité je si uvědomit, že nejde jen o formální hodnocení – bez AI může probíhat i běžná diskuse, skupinová práce nebo praktická činnost, kde technologie zkrátka není potřeba nebo by mohla být dokonce kontraproduktivní.

Příklad: Čtvrtletní písemka z matematiky, kde ověřujeme, zda žáci osmé třídy dokážou sami řešit slovní úlohy; diskuse v hodině literatury o Kytici Karla Jaromíra Erbena, kdy žáci sdílejí vlastní interpretace a pocity z četby.

2. AI jako zdroj nápadů a inspirace

Na této úrovni mohou žáci použít AI pro brainstorming, generování nápadů nebo ověření svých myšlenek. Vlastní práce však zůstává na žákovi. AI zde slouží jako pomocník při přípravě, který nabízí inspiraci a pomáhá nastartovat myšlenkové procesy.

Příklad: Žák devátého ročníku použije ChatGPT pro získání různých pohledů na téma své závěrečné práce o důsledcích povodní v ČR, ale vlastní text následně vytvoří sám s využitím vlastních zkušeností, znalostí a kritického myšlení.

3. AI pro účely zpětné vazby a hodnocení

Žáci nejprve vypracují svoji práci a teprve následně použijí AI pro získání rychlé zpětné vazby, kontrolu gramatiky nebo posouzení logické struktury textu. AI zde funguje jako první čtenář či konzultant, který pomůže práci dotáhnout do finální podoby.

Příklad: Po napsání úvahy o životním prostředí žák gymnázia požádá AI o zpětnou vazbu k logické struktuře a přesvědčivosti argumentace. Na základě získaných podnětů text upraví a k odevzdávané práci připojí jak původní verzi, tak podněty od AI i svůj komentář, jak s nimi naložil.

4. Spolupráce s AI

Na této úrovni již může být část obsahu generována umělou inteligencí, ale žák s ním aktivně pracuje – kriticky ho hodnotí, upravuje a přepracovává. Žák zde zaujímá roli editora a supervizora, který usměrňuje práci AI a nese za výsledek odpovědnost.

Příklad: V hodině dějepisu žáci střední školy zadají AI, aby vygenerovala argumenty, které mohly zaznít při debatě mezi Masarykem a jeho odpůrci o vzniku samostatného Československa. Následně tyto argumenty kriticky hodnotí s využitím svých znalostí o tomto období, opravují případné faktické chyby a diskutují o tom, jak by historické osobnosti pravděpodobně skutečně argumentovaly.

5. Explorativní využití AI

Nejnovější verze AIAS přichází s konceptem „Exploratory“ (průzkumné) úrovně, která posouvá využití AI ještě o krok dál. Na této úrovni žáci, učitelé a AI společně objevují nové způsoby, jak dosáhnout vzdělávacích cílů. Nejde jen o plné využití stávajících možností AI, ale o aktivní zkoumání nových přístupů a možností, jak technologii zapojit do učení způsoby, které jsme dříve nepředpokládali.

Příklad: Žáci maturitního ročníku v rámci mediální výchovy experimentují s různými AI nástroji (ChatGPT, Midjourney, Claude) při vytváření kampaně na podporu místní neziskovky. Kromě samotného výstupu dokumentují celý svůj proces, včetně toho, kde technologie překvapivě pomohla a kde naopak selhala. Následně prezentují nejen výsledek, ale i své poznatky o možnostech a limitech současné AI a navrhují, jak by bylo možné tyto nástroje lépe přizpůsobit potřebám podobných projektů.

Tato explorativní úroveň otevírá prostor pro opravdovou spolupráci mezi člověkem a strojem, kde žáci nejsou pouze uživateli technologie, ale aktivními spolutvůrci budoucích způsobů jejího využití. Představuje posun od pouhé adaptace na existující technologie k proaktivnímu přístupu, kdy žáci sami objevují a formují způsoby, jak s AI pracovat ve vzdělávacím prostředí.

Model semaforů Edutopia: Jednoduchý přístup k řízení využití AI

Edutopia vyvinula praktický a vizuálně přehledný rámec založený na principu semaforu, který učitelům umožňuje jasně komunikovat, kdy a jak mohou žáci používat umělou inteligenci:

🔴 Červená: Bez AI 

Při této úrovni žáci nesmí používat nástroje umělé inteligence. Nejde pouze o písemky a testy, ale o jakékoliv aktivity, kde je důležité, aby žáci spoléhali výhradně na vlastní schopnosti a proces myšlení. Červená signalizuje činnosti, kde by přítomnost AI narušila základní vzdělávací cíl.

Příklady:

• Diskusní kroužek, kde chceme rozvíjet autentické vyjadřování a formulaci vlastních myšlenek
• Kreativní psaní, při němž je cílem rozvinout originální literární hlas žáka
• Řešení problémových úloh, kdy je hodnota v samostatném objevování postupu
• Skupinová práce zaměřená na rozvoj sociálních dovedností a vzájemné komunikace
• Činnosti podporující soustředění a odolnost vůči nutkání mít okamžitě odpověď.

🟡 Žlutá: AI na požádání

Na této úrovni mohou žáci využít AI, ale pouze po předchozí konzultaci s učitelem. Musí vysvětlit, jak plánují technologii využít a jak to souvisí s cíli dané aktivity.

Příklad: Při zpracování seminární práce o české literatuře 20. století může žák požádat o povolení využít AI k vyhledání témat a motivů v díle Karla Čapka, ale musí s učitelem prodiskutovat, jak s těmito podněty bude dále pracovat.

🟢 Zelená: Využití AI doporučeno

V této fázi učitel přímo doporučuje a podněcuje zapojení nástrojů umělé inteligence do učebního procesu. Důraz se klade na účelné a etické využití technologie.

Příklad: V hodině informatiky žáci zkoušejí různé možnosti AI nástrojů při tvorbě webových stránek pro fiktivní firmu, přičemž zaznamenávají své postupy a učí se, jak formulovat zadání, aby dosáhli požadovaných výsledků.

Tento jednoduchý model se osvědčuje především na základních školách nebo při prvních krocích se zapojením AI do výuky, protože je intuitivní a srozumitelný pro všechny zúčastněné. Zároveň nabízí dostatečnou pružnost a prostor pro diskusi o vhodném využití technologie v různých souvislostech.

Odstupňovaná podpora učení pomocí AI podle OSPI

Státní úřad pro veřejné vyučování ve státě Washington (OSPI) vytvořil přehlednou pětistupňovou škálu, která ukazuje, jakými různými způsoby může umělá inteligence vstupovat do vzdělávacího procesu. Tento rámec pomáhá žákům i učitelům pochopit, jak postupně rozšiřovat využití AI od minimální asistence až po hlubší spolupráci:

1️⃣ Vlastní práce bez využití AI

Na této základní úrovni žáci pracují zcela samostatně, bez jakékoliv technologické podpory ze strany umělé inteligence. Spoléhají výhradně na své vlastní znalosti, dovednosti a myšlenkové postupy.

Příklad: V hodině filosofie žáci samostatně studují úryvek z textu Platónovy Ústavy a připravují si poznámky pro následnou diskusi. Veškeré porozumění textu a interpretace vychází pouze z jejich vlastního uvažování.

2️⃣ Výchozí inspirace s pomocí AI

Na této úrovni mohou žáci využít umělou inteligenci jako nástroj pro prvotní inspiraci a generování nápadů. Konečné zpracování však zůstává plně v jejich režii, přičemž musí uvést, že při přípravě využili AI.

Příklad: Při plánování své slohové práce o důsledcích klimatické změny požádá žák ChatGPT o návrh několika možných úhlů pohledu na toto téma. Z těchto podnětů následně vybere ty, které mu připadají nejzajímavější, a samostatně rozvine vlastní argumentaci.

3️⃣ Vytváření konceptů s pomocí AI

Zde může AI pomoci s vytvořením počátečních návrhů či konceptů práce. Žák však musí tyto návrhy významně přepracovat a jasně odlišit, které části vznikly za přispění AI a které jsou jeho vlastním dílem.

Příklad: Při tvorbě prezentace o první světové válce nechá žák AI vytvořit základní strukturu a bodový přehled klíčových událostí. Tento koncept následně rozšíří o vlastní interpretace příčin a následků, doplní dobové fotografie a osobní příběhy, čímž zásadně přetvoří původní návrh.

4️⃣ Spolupráce s AI

Na této úrovni může být část obsahu vytvořena přímo umělou inteligencí a začleněna do celkové práce. Žák však musí tento obsah kriticky zhodnotit, vhodně jej upravit a transparentně uvést, které části byly generovány s pomocí AI.

Příklad: Při vytváření školního projektu o regionálních pověstech nechá žák AI navrhnout několik variant příběhů spojených s místními památkami. Tyto návrhy kriticky posoudí, fakticky i stylisticky upraví a zasadí do širšího kontextu místní historie, přičemž jasně označí, které části vznikly ve spolupráci s umělou inteligencí.

5️⃣ AI jako spolutvůrce

Na nejvyšší úrovni škály se počítá s rozsáhlým využitím AI při tvorbě obsahu. Žák určuje směr a poskytuje původní myšlenku, přičemž zajišťuje, že výsledná práce splňuje akademické standardy včetně řádného citování všech zdrojů včetně příspěvku umělé inteligence.

Příklad: Při zpracování ročníkové práce o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie žák využije AI k vytvoření analytických částí, modelových propočtů a vizualizací dat. Jeho vlastním přínosem je stanovení výzkumných otázek, kritické zhodnocení výstupů a formulace vlastních závěrů a doporučení, která odrážejí jeho hodnotové priority a pochopení místních podmínek.

Celá koncepce OSPI je postavena na principu „člověk-AI-člověk“, kde vzdělávací proces začíná podnětem od člověka, pokračuje zapojením AI a vrcholí posílením lidských schopností. Umělá inteligence zde není náhradou za lidské myšlení, ale nástrojem, který rozšiřuje možnosti žáků a posiluje jejich učení.

Důležitým aspektem tohoto přístupu je jeho postupnost – žáci se nejprve učí pracovat s AI na jednodušších úrovních a postupně, jak rostou jejich zkušenosti a kritické myšlení, mohou přecházet k pokročilejším způsobům využití. Vždy však platí, že technologie má sloužit k posílení lidského rozměru vzdělávání, nikoli k jeho oslabení či nahrazení.

Hledání rovnováhy mezi AI a lidským učením

Ať už jde o pět odstínů AIAS, tři barvy semaforu Edutopia nebo pět úrovní podpory OSPI, všechny představené modely sdílí společnou myšlenku – využití AI ve vzdělávání není otázkou „všechno nebo nic“, ale spíše „kdy, jak a proč“.

Každý z těchto přístupů v jádru říká totéž: někdy je lepší nechat žáky pracovat samostatně, jindy může AI posloužit jako užitečný pomocník. Důležité je, aby rozhodování o zapojení technologie bylo vědomé a odpovídalo vzdělávacím cílům.

Uvedené modely rozhodně nejsou jediné možné. Školy po celém světě i u nás přicházejí s vlastními řešeními. Gymnázium Paměti národa například zavedlo u maturitních prací povinnou „AI reflexi“ – studenti musí otevřeně popsat, kde a jak AI použili a zda jim to skutečně pomohlo.

A možná právě v tom je to nejdůležitější poselství – nehledejme dokonalou škálu, ale mluvme o AI otevřeně. Ptejme se žáků, kdy jim technologie pomáhá a kdy je naopak svádí k povrchnosti. Vzpomeňme si na kalkulačky – také jsme se naučili, kdy je používat a kdy ne.

V budoucnu možná budeme na tyto debaty vzpomínat s úsměvem, stejně jako dnes vzpomínáme na obavy z kalkulaček nebo internetu ve školách. Do té doby si ale užijme společné hledání cesty, jak vzdělávat v éře umělé inteligence. Koneckonců, právě v tom hledání je často větší hodnota než v nalezení definitivní odpovědi.

Odkazy:

AIAS 

EDUTOPIA

OSPI

Autorství článku

Autor: Andrej Novik

Spolupráce s AI: Při tvorbě tohoto článku byla využita umělá inteligence Claude 3.7 Sonnet (Anthropic).

Míra zapojení AI dle představených modelů:

Podle škály AIAS: Úroveň 4 (Spolupráce s AI) – Text vznikl ve spolupráci autora a AI, přičemž autor zadával pokyny, usměrňoval obsah a strukturu, zatímco AI generovala formulace a příklady. Finální úpravy a rozhodnutí o podobě textu prováděl autor.

Podle modelu semaforů Edutopia: Zelená úroveň – Využití AI bylo v tomto případě záměrné a sloužilo jako prostředek k vytvoření komplexního, informačně bohatého textu o různých modelech integrace AI do vzdělávání.

Podle rámce OSPI: Úroveň 4 (Spolupráce s AI) – Článek je výsledkem procesu, kde autor poskytl základní směr a vstupní informace, AI pomohla s formulací konkrétních částí, a autor následně kriticky hodnotil a upravoval výsledný obsah do finální podoby.

(Text vyšel v květnovém čísle Učitelského měsíčníku).