Jednou z oblastí, kde by umělá inteligence mohla učitelům zásadně ulevit, je hodnocení písemných prací. Zároveň však jde o velmi citlivé téma, které přináší řadu etických otázek. Jaké softwary pro automatické hodnocení prací vám mohou pomoci, v čem spočívají jejich limitace a jak je používat v praxi, aniž by utrpěl vztah se žáky?

Sen mnoha učitelů?

Hodnocení písemných prací zabírá učitelům značnou část pracovní doby (podle dostupných statistik více než 10 %) a často se protáhne do pozdních večerních hodin. Když se tedy objeví nadějná technologie, která v této oblasti slibuje rychlejší a efektivnější proces, většina učitelů pochopitelně zpozorní. Tuto naději v posledních letech výrazně přiživuje umělá inteligence. S rozmachem AI se totiž objevuje čím dál více softwarů a aplikací schopných práci žáků ohodnotit. Zpětná vazba si přitom v mnoha případech nezadá s hodnocením od skutečného učitele.

Na první pohled jde o win-win řešení. Žáci ocení rychlé, konzistentní a objektivní hodnocení oproštěné od běžných zkreslení (osobní sympatie, očekávání, stereotypy, srovnávání, nálada učitele atd.). Pedagogové zase získají drahocenný čas, který mohou věnovat například pečlivější přípravě na výuku.

Kde má AI největší potenciál pro automatické hodnocení

Vzhledem k rychlému rozvoji jazykových modelů se největší pozornost upíná především k využití AI při hodnocení gramatiky, pravopisu, esejí či slohových prací – i když zrovna v těchto oblastech má umělá inteligence k dokonalosti stále ještě daleko. Obecně AI nejlépe funguje tam, kde lze výstupy hodnotit podle pevně daných pravidel a kritérií (například letopočty, historická fakta, výpočty, programovací úkoly apod.). Pokud to z fungování nástroje přímo nevyplývá, je nutné kritéria hodnocení jednoznačně stanovit. Jinak může AI hodnotit aspekty, které vůbec nechcete zohledňovat.

Strojové hodnocení lze snadno aplikovat u standardizovaných testů, které často spočívají v pouhém výběru či doplnění správné odpovědi. Ostatně již dnes mají učitelé při vytváření testů s automatickým vyhodnocováním několik zajímavých možností (Microsoft Forms, Google Forms, Quizizz). Naopak v případech, kdy je při hodnocení vyžadován hlubší kontext a interpretace, zatím umělá inteligence naráží na své limity. V nejbližší době se proto nedá příliš očekávat, že by (smysluplně) hodnotila výtvarná díla nebo umělecké texty.

Jaké nástroje mohou učitelům pomoci s automatickým hodnocením?

• Český jazyk: Opravidlo
• Angličtina/Cizí jazyky: Grammarly, Write & Improve, LanguageTool
• Matematika: Khan Academy, Microsoft Math Solver
• Informatika: Codio
• Obecné: Microsoft Forms, Google Forms, ZipGrade, Canvas, Socrative

V seznamu je uvedeno jen několik příkladů, výčet zdaleka není konečný. Množství nástrojů se navíc neustále rozšiřuje, stejně jako jejich dostupnost v českém jazyce. Samostatnou kapitolou je využití ChatGPT, které představuje jednu z nejjednodušších cest. Stačí nahrát výstup žáka a v promptu požádat o sepsání hodnocení. Chatbot skutečně může s formulací slovního hodnocení pomoci. Tuto variantu připouští i Národní pedagogický institut ČR. Při hodnocení však nezapomeňte přesně definovat, na co se má chatbot zaměřit.

Dále si uvědomte, že z právního hlediska nelze AI použít k rozhodování o výsledné známce bez účasti člověka. Konečné rozhodnutí musí učinit učitel, který zároveň zodpovídá za jeho vysvětlení a případné obhájení.

Hromadnému využití brání nezodpovězené otázky

Ještě než si zvolíte nástroj, který vám s automatickým hodnocením pomůže, zamyslete se nad riziky vyplývajícími z použití AI v této oblasti. Nasazení umělé inteligence při hodnocení ve školách přináší několik palčivých otázek. Na řadu z nich bohužel zatím nedokážeme relevantně odpovědět.

• Může AI nahradit lidský faktor v hodnocení?
• Jsou AI nástroje skutečně objektivní?
• Dokáže umělá inteligence transparentně vysvětlit své hodnocení?
• Jak vývojáři AI nástrojů nakládají s poskytnutými daty?
• Kde končí schopnosti AI a kdo určí její hranice?
• Nedojde k prohloubení digitální propasti?
• Jak stát či školy připraví učitele na využívání AI při hodnocení prací?

Jak se k aktuální situaci postavit

Z uvedených otázek je zřejmé, že před plnohodnotným nasazením automatického hodnocení do škol je zapotřebí vyřešit celou řadu nejasností. To však neznamená, že na AI nástroje pro hodnocení musíte v současnosti rezignovat. Po konzultaci s vedením školy (a ideálně také informování žáků i rodičů) můžete s těmito nástroji pomalu začít pracovat. Je vysoce pravděpodobné, že se v budoucnu stanou součástí „povinné výbavy“ učitele.

Vzhledem k mnoha nevyjasněným otázkám tyto nástroje nasazujte opatrně a pozvolně. Nevnímejte je jako svoji náhradu. Přistupujte k nim jako k nezkušenému asistentovi, který vám může usnadnit práci – za předpokladu, že jeho výtvory zkontrolujete, kriticky zhodnotíte a případně upravíte.

Nasazení AI při hodnocení je pro učitele velmi citlivé téma. Otevírá totiž otázku, jestli využití umělé inteligence žákům oznámit (o tom, zda by učitelé měli žáky o využití AI informovat, jsme se rozepsali v samostatném článku), případně jak to udělat, aby se učitel před žáky neshodil.

Náš tip? S žáky jednejte na rovinu a nového asistenta jim představte. Zatajování nikam nevede a žáci by se časem stejně dozvěděli pravdu. Tím by vaše pozice utrpěla mnohem více. Navíc neděláte nic špatného – stejně jako oni využíváte moderní nástroje, které naše doba přináší. Žákům naopak můžete v praxi předvést, jak s umělou inteligencí smysluplně pracovat a na případných nedostatcích demonstrovat současné limity AI. Automatické hodnocení ve školách nemusí nutně znamenat revoluci, nebo hrozbu. Bez zbytečných emocí na něj můžeme nahlížet jako na součást běžného vývoje.

Jaký je váš názor na automatické hodnocení ve školách? Používáte při hodnocení prací některý z uvedených nástrojů? Podělte se s námi o své zkušenosti v komentářích.

Autor: Petr Pohůdka